Latinskoamerické tance: Samba, Cha-cha, Rumba a Jive

Latinskoamerické tance jsou ztělesněním vášně, rytmu a radosti z pohybu. Na rozdíl od elegantních a plynulých standardních tanců, se latinskoamerické tance vyznačují dynamickou a rytmickou hrou s důrazem na práci boků. Jsou ideální pro ty, kteří chtějí vyjádřit své emoce a odvázat se. V soutěžním tancování patří do této skupiny celkem pět latinskoamerických tanců: samba, cha-cha, rumba a jive (+ paso doble).

1. Samba

Historie:

Samba pochází z Brazílie, kde se vyvinula z afrických tanců přivezených otroky. Původně se tančila na karnevalech v uvolněném a spontánním stylu. Do Evropy se dostala ve 30. letech 20. století, ale standardizována do dnešní podoby byla až po 2. světové válce.

Soutěžní tempo:

  • Rychlost: cca 50–52 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 20% na 40 taktů za minutu)
  • Takt: 2/4

Hudba: Můžete v ní slyšet charakteristické bicí nástroje a výrazný rytmus, který je velmi energický. Samba je plná života a optimismu.

Charakteristika: Vyznačuje se hravými a dynamickými pohyby, které se tančí s rytmickým pérováním v kolenou a kyčlích (tzv. „bouncing“). Je to tanec, kde se využívá celá plocha sálu (postupový tanec). Obsahuje rychlé i složité figury.

2. Chacha

Historie:

Cha-cha vznikla na Kubě v 50. letech 20. století. Dle legendy získala název podle zvuku bot tanečníků při charakteristickém trojkroku („cha-cha-cha“). Díky své hravosti a jasně čitelnému rytmu si rychle získala popularitu v USA i Evropě.

Soutěžní tempo:

  • Rychlost: cca 30–32 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 20% na 24 taktů za minutu)
  • Takt: 4/4

Hudba: Výrazný a synkopovaný rytmus v němž jsou výrazné rytmické perkuse.

Charakteristika: Typická je pro ni hra s rychlým a pomalým tempem. Přešlap nebo „check“ se tančí pomalu a „šasé“ nebo křížení zase rychle. Je zde výrazná práce pánví a kyčlí. Celkově si cha-cha udržuje hravý a koketní charakter s výrazným pohybem boků.

3. Rumba

Historie:

Rumba má své kořeny také na Kubě, kde byla tancem černých kubánských otroků. V Evropě se objevila v 30. letech 20. století, ale masovou oblibu získala až po stanovení určitých pravidel a prvních figur anglickými učiteli tance.

Soutěžní tempo:

  • Rychlost: cca 24–25 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 10% na 22 taktů za minutu)
  • Takt: 4/4

Hudba: Rumba je jemná, melodická a výrazně romantická. Doprovod tvoří často lehké perkuse, které udržují pomalý, plynulý rytmus.

Charakteristika: Tančí se pomalu a s velkým důrazem na práci boků a kyčlí, které se pohybují do rytmu hudby. Je to tanec plný jemných a smyslných pohybů, které vyjadřují emocionální propojení mezi partnery.

4. Jive

Historie:

Jive vznikl v USA z afroamerických swingových tanců, jako byly jitterbug, lindy hop, swing či boogie-woogie. Během druhé světové války jej američtí vojáci přivezli do Evropy, kde se vyvinul do rychlé a energické současné soutěžní podoby. Slovo jive je označení pro žargon jazzových fanoušků (ale také narkomanů – v překladu dělat si legraci či psinu). Podle jiného výkladu jive v americkém slangu znamená jazzovou hudbu, podobně jako termín jivey (džajvi) = jazzový.

Soutěžní tempo:

  • Rychlost: cca 41–44 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 20% na 32 taktů za minutu)
  • Takt: 4/4

Hudba: Často se hraje s výrazným rytmem, který je velmi rychlý a energický. Důraz je kladený na každou druhou dobu, místo první, jak je typické v ostatních tancích.

Charakteristika: Jive se tančí s velmi rychlými a energickými pohyby. Je to tanec, který se může tančit buď více swingově (důraz na zhoupnutí v kolenou v základním kroku) nebo skočně (důraz na zvedání kolenou s vynecháním swingového zhoupnutí).

Chcete naučit poznávat i tančit latinskoamerické tance? Přihlaste se na naše taneční kurzy. Základní taneční kurz zvládne každý!💃🕺

Zdroje:

  • DEGEN, Milan. Společenský tanec ve dvacátém století zejména v Čechách a částečně i na Moravě a Slovensku. Praha: Plamínek Production, 2003. ISBN 80-239-3119-9.
  • WAINWRIGHT, Lyndon B. a KING, Lynda. V rytmu tance: [standardní a latinskoamerické tance krok za krokem]. V Praze: Ikar, 2006. ISBN 80-249-0819-0.