Standardní tance se řadí mezi nejkrásnější společenské tance. V angličtině jsou označované jako „ballroom“. Kombinují eleganci, technickou preciznost a výraznou hudební atmosféru. Na soutěžích se tančí v uzavřeném držení partnerů a důraz je kladen na plynulost pohybu, vedení a přesnost kroků.

Do skupiny standardních tanců v mezinárodním (WDSF/WDC) pojetí patří waltz, mezinárodní tango, valčík, slowfox a quickstep. Každý z nich má svou osobitou historii, rytmus, tempo a charakter, díky kterému je v hudbě snadno poznáte.

Historie

Anglický waltz vznikl na počátku 20. století jako pomalejší a elegantnější verze vídeňského valčíku. Jeho předchůdci se objevili ovšem už v 18. století v Rakousku a Německu. Jeho hlavní znaky byly stanoveny na kongresu anglických učitelů tance v roce 1933.

Soutěžní tempo a takt

• Tempo: cca 28–29 taktů za minutu (BPM)
• Takt: ¾ (3 doby v jednom taktu)

Hudba: Působí romanticky nebo melancholicky s jemnou lyrickou melodií s důrazem na první dobu. První doba je nejvýraznější a zbylé dvě jsou slabší.

Charakteristika: Waltz je založený na kyvadlovém švihovém pohybu, kdy se taneční pár pohybuje v uzavřeném postavení jako ve vlnách. Na první dobu v taktu je pár vždy nejníže a na třetí dobu zase nejvýše. Pohyb připomíná jízdu z kopce a do kopce.

Historie

Tango má své kořeny v Argentině a Uruguayi, kde na konci 19. století vznikla jeho argentinská varianta (Argentinské tango), ale standardní (evropská) verze se zrodila v Anglii a USA na začátku 20. století. Oproti argentinskému tangu je pevnější v držení, má ostřejší nášlapy a rychlé pohyby hlavou.

Soutěžní tempo a takt

• Tempo: cca 31–33 taktů za minutu
• Takt: 2/4 nebo 4/4

Hudba: Hudba má jasné a ostré akcenty, často s dramatickým nádechem. Tempo je spíše svižné, s rytmickými pauzami a důrazem na staccato (krátké oddělené tóny, které vytváří dojem pochodu).

Charakteristika: Tango často zní temně, vášnivě až napjatě.

Historie

Vídeňský valčík patří mezi nejstarší společenské tance. Jeho kořeny sahají do 18. století, kdy se rozšířil z rakouských a bavorských lidových tanců. Byl to první tanec, kde se partneři drželi v uzavřeném postavení, což tehdy vzbudilo rozruch. Dnes dominuje na každém plese a ve velkých sálech.

Soutěžní tempo a takt

• Tempo: cca 58–60 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 20% na 48 taktů za minutu)
• Takt: 3/4

Hudba: Vždy se nese v třídobém taktu, ale je mnohem svižnější než u anglického waltzu. Obvykle je majestátní a orchestrální.

Charakteristika: Pro vídeňský valčík jsou typické rychlé, plynulé otáčky, při kterých se tanečníci pohybují po sále zdánlivě s neuvěřitelnou lehkostí.

Historie

Slow foxtrot vznikl v USA  počátkem 20. století. Původně se tančil spíše jeho rychlejší varianta „foxtrot“, která byla postupem času zpomalena. Do Evropy ho přivezli britští tanečníci, kteří mu dali plynulou, elegantní podobu. Jde o jeden z technicky nejnáročnějších standardních tanců – vyžaduje perfektní rovnováhu a práci nohou.

Soutěžní tempo a takt

• Tempo: cca 28–30 taktů za minutu
• Takt: 4/4

Hudba: Melodie je klidná, jazzová a plná harmonie. Můžete slyšet pomalé, vyrovnané rytmy, které se ideálně hodí k ležérnímu tempu tance. Atmosféra hudby je lehká neuspěchaná a sofistikovaná.

Charakteristika: Slowfox má často noblesní, uvolněný charakter a připomíná procházku po tanečním parketu. Zdůrazňuje se plynulost a lehkost pohybu po parketu. Slowfox je plný dlouhých, plynulých a zdánlivě nekonečných kroků. Taneční kroky se počítají „slow – quick – quick“ nebo „slow – slow – quick – quick“.

Historie

Quickstep vznikl v Anglii ve 20. letech 30. století jako rychlejší varianta foxtrotu s vlivem charlestonu a onestepu. Přináší do standardních tanců radost, energii a hravost.

Soutěžní tempo a takt

• Tempo: cca 50–52 taktů za minutu (v tanečním kurzu zpočátku zpomalujeme cca o 10% na 45 taktů za minutu)
• Takt: 4/4

Hudba: Energická, živá a rychlá hudba s výrazným rytmem. Melodie jsou často swingové nebo jazzové. Často obsahují výrazné bubny nebo dechové nástroje.

Charakteristika: Tanec plný energie, rychlých a lehkých kroků, poskoků, a běhů. Quickstep je tanec plný radosti a hravosti. I přes své tempo si udržuje elegantní držení těla a plynulost.

Zdroje:

• DEGEN, Milan. Společenský tanec ve dvacátém století zejména v Čechách a částečně i na Moravě a Slovensku. Praha: Plamínek Production, 2003. ISBN 80-239-3119-9.
• WAINWRIGHT, Lyndon B. a KING, Lynda. V rytmu tance: [standardní a latinskoamerické tance krok za krokem]. V Praze: Ikar, 2006. ISBN 80-249-0819-0.